Jistě je dobré pozastavit se nad tím, že dnešní přetechnizovaný svět nám stále ještě nabízí něco tak krásného, jako jsou domy z přírodního materiálu, konkrétně ze dřeva. Sruby totiž v sobě snoubí nejen krásu a ladnost dřeva, ale zároveň nabízí svým uživatelům množství ekologických i ekonomických výhod.
Z hlediska životního prostředí tyto domy svým materiálem přímo zapadají do okolní krajiny, aniž by nějak svou výstavbou poškozovaly reliéf. Přitom ale dnešní dřevostavby nezůstávají nic dlužny době, v níž vznikají. Tradiční přírodní materiál je totiž možné optimálně skloubit se všemi přednostmi současné civilizace.
Ani na chvílí tedy nevěřte tomu, že sruby jsou chatami pro zálesáky! Pojďte se s námi na ně podívat pod lupou a sami uvidíte, jaký komfort se za dřevěnými stěnami skrývá.
Jednou z největších výhod dřevěných staveb je jejich rychlost ve výstavbě. Na základě projektu ověřeného stavebním úřade je vyrobena srubová konstrukce. Srubové stěny se posléze rozeberou, převezou na klientův pozemek a přímo smontují na stavebním místě. Klient se tak do svého nového domu může nastěhovat už za 3 — 4 měsíce od doby získání stavebního povolení, dle složitosti a členitosti stavby. Hrubá stavba je zhotovena do 3 až 4 týdnů. Rozšířená hrubá stavba domu z kulatiny je potom zhotovena na pozemku klienta přibližně za jeden měsíc.
V této době majitel odsouhlasí průběh práce a jsou označena místa výstupu elektrických obvodů, tedy vypínačů a zásuvek. Do hrubé stavby se nezapočítává základová deska, která je z betonu. Ta se zhotovuje pouze u stavby na klíč. Základová deska je také izolována proti vlhkosti a jsou do ní tedy už v počátcích stavby zabudovány přípojky inženýrských sítí. Stěny domu jsou pak do základů kotveny kotvícími šrouby po celém obvodu domu. Ty jsou na přání zákazníka zhotovovány buď z frézované kulatiny, kdy jednotlivé dřevěné dílce mají stejný průměr a opracovávají se strojově, nebo se používají kmeny ručně osekávané s různými průměry v kanadském stylu. Je možné zvolit i opracování kmenů do podoby hranolů, které se na sebe usazují systémem pero-drážka.
Dále se také užívá metoda „falešného sruby“, kde je vnitřní prostor zpevněn izolací, aniž by se ovšem porušil dojem celistvé dřevěné plochy. K izolaci mezi trámy se nejčastěji používají PU pěny nebo minerální izolanty, případně se může použít i komprimační páska či ovčí vlna. Klient by si měl typ srubu především vybírat především podle svých nároků na bydlení. Je důležité uvědomit si, že srub k trvalému bydlení se bude od srubu k rekreačním účelům lišit průměrem kulatiny, nebo volbou zateplení.
Jistě si kladete otázku, zda není v dřevěném domě v létě příliš teplo a v zimě naopak chladno. Můžeme vás ubezpečit, že dřevo samo o sobě je vynikající izolant, jehož tepelná ochrana je přepočtena pro povětrnostní podmínky až do -35 °C, což se také nutně projevuje i na energetické úspoře. Náklady na vytápění dřevěných domů s dostatečnou tepelnou izolací jsou tedy dle zkušeností nižší než u klasických zděných domů. U klasického domu se 150 metry čtverečnými obytné plochy je nutná energie na vytápění 20 — 26 kW, oproti tomu dřevostavba se stejným výměrem spotřebuje pouze 18 kW.
Je to především díky nižší tepelně akumulační schopnosti lehkých dřevěných konstrukcí. Okamžité tepelné ztráty jsou pak velmi nízké a nízká je i potřeba energie na temperování stavby. Ve srubech se tak výrazně zkracuje doba na dosažení tepelné pohody bydlení, a proto dostatečné vytopení domu je tak otázkou velmi krátké doby.
Vytápění si pak můžete zvolit individuální nebo centralizované a použít jakýkoliv zdroj tepla. Zákazníkům je obvykle doporučováno řešit topení horkovzdušným krbem s rozvedenými průduchy do každé místnosti. Jako záložní zdroj tepla je pak možné užít alternativní tepelné zdroje jako jsou například elektrické přímotopné radiátory, plynové topení či tepelná čerpadla. Ostatní rozvody topení, vody a odpadů jsou rozvedeny klasicky vnitřními příčkami, které jsou většinou zděné nebo sendvičové.
Copyright © Jiří Vavřín 2011 | webmaster | XHTML 1.0 Strict | CSS 2.1 | nahoru